Konventy (mail, popis, kde, číslování) / 52. konvent, 4.zasedání - 2006

poslední aktualizace : 20.9.2010; ZS

 

Tisk č.13 Řízení o změnách Církevního zřízení (§ 3; 11; 12)

CZ § 3:

Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně CZ § 3. Do CZ se vkládá nový § 3 v tomto znění:

§ 3. Ordinovaní členové církve

1. Církev pověřuje ordinací některé své členy, muže i ženy, aby se s využitím svých obdarování a s podporou celého společenství soustředěně věnovali službě kázání Božího slova a Kristových svátostí.

2. Ordinace stvrzuje, že společenství církve u ordinovaného rozpoznalo potřebná obdarování a přimlouvá se za jejich zachování a rozhojnění. Ordinovaný při ordinaci vyznává, že přijímá pověření jako povolání od Pána církve.

3. Ordinaci musí předcházet odborná příprava, úspěšné složení předepsaných zkoušek, povolání ke konkrétní službě slova a svátostí v církvi a vyjádření souhlasu s učením a řády církve stvrzené vlastnoručním podpisem. Je-li ordinovaný církví povolán na jiné místo nebo k jinému druhu služby, nedochází k nové ordinaci.

4. Ordinace se uděluje ke službě kazatelů a ordinovaných presbyterů.

a. Kazatelé jsou povoláváni ke službě podle § 12 CZ. Přestanou-li vykonávat kazatelské povolání a přejí-li si zachovat způsobilost k ordinované službě, musejí o to požádat synodní radu.

b. Členové staršovstev jsou povoláváni ke službě ordinovaných presbyterů na základě rozhodnutí staršovstva, jehož členy jsou, doporučí-li jejich povolání příslušný seniorátní výbor. Přestanou-li být členy staršovstva a přejí-li si zachovat způsobilost k ordinované službě, musejí o to požádat synodní radu.

c. Kazatelé a ordinovaní presbyteři, kteří ztratili způsobilost k ordinované službě a jimž nebyla rozhodnutím synodní rady zachována, nemohou dále vykonávat ordinovanou službu v církvi ani k ní nemohou být povoláváni.

5. Ordinovaní členové církve mohou samostatně připravovat a vést bohoslužby v církevních sborech, jsou-li k tomu povoláni správním orgánem příslušného sboru.

6. O ordinaci k jiným druhům služby může rozhodnout synod na návrh synodní rady.

7. Českobratrská církev evangelická uznává ordinaci udělenou členům církví sdružených ve Společenství evangelic­kých církví v Evropě (GEKE).

Dosavadní § 3 až § 10 se přečíslují na § 4 až § 11.

Výsledek projednání: doporučuje změnu CZ § 3

Přijmout: Benešov, Beroun, Kladno, Libčice, Kliment, Vinohrady, Jarov, Braník, Modřany, Nusle, Radotín, Dejvice, Střešovice, Strašnice, Soběhrdy, Škvorec.

Pozměňovací návrh:

Libeň: Nově navrhovaná úprava neřeší jednoznačně období, kdy ordinovaný presbyter přestane být členem staršovstva, zažádá o zachování způsobilosti k ordinované službě a ještě neobdržel ze synodní rady odpověď – není jasné, zda může vykonávat službu slova a svátostí v církvi. Proto by bod 4c mohl být formulován v souladu s výše uvedenými připomínkami např. takto:

Pokud kazatel nebo ordinovaný presbyter, který přestal být členem staršovstva, požádá synodní radu o zachování způsobilosti k ordinované službě, může v ordinované službě pokračovat, pokud nebyla synodní radou způsobilost odebrána.

Jiný návrh:

Smíchov: Ordinace se uděluje ke službě kazatelů a ordinovaných presbyterů. Kazatelé jsou povoláváni ke službě podle § 12 CZ. Členové staršovstev jsou povoláváni ke službě ordinovaných presbyterů na základě rozhodnutí staršovstva, jehož členy jsou, doporučí-li jejich povolání příslušný seniorátní výbor.

Vršovice: Vypustit bod č.4 – jde nám o možnost služby i po odchodu ze staršovstva či odchodu ze sboru – rozhodnutí o povolání ke ordinované službě v tom kterém sboru ponechat na staršovstvu toho kterého sboru (viz. bod 5). Posunutí paragrafů ponechat.

Žižkov II.: žádáme dopracovat formulace odst. 4a, stejně jako 4b na konci – zda je způsobilost k ordinované službě zachována automaticky po požádání, nebo je nutno vyčkat na souhlas SR? Odst. 4c –jak se ztrácí způsobilost k ordinované službě?

Nepřijmout

Uhříněves: nepřijmout - nerozumíme slovnímu spojení „způsobilost k ordinované službě“. Má žádat farář o zachování způsobilosti k ordinované službě? Namísto termínu „ordinovaný presbyter“ by se třeba mohlo užívat slovního spojení „ordinovaný služebník církve“.

 

CZ § 11:

Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně CZ § 11. Dosavadní § 11 se přečísluje na § 12 a mění se takto:

§ 12. Kazatelé

1. Kazateli jsou faráři, případně jáhnové - členové církve odborně bohoslovecky vzdělaní, kteří prošli povinnou přípravou, zavázali se reversem, že budou věrně konat svou službu, získali osvědčení o způsobilosti k ordinované službě faráře nebo jáhna v církvi, byli řádně zvoleni v některém církevním sboru a byli ordinováni.

2. Osvědčení o způsobilosti k ordinované službě faráře nebo jáhna v církvi uděluje synodní rada podle Řádu pro kazatele.

3. Absolventi odborného bohosloveckého vzdělání magisterského stupně se na službu faráře povinně připravují jako vikáři. Vikariát trvá zásadně jeden rok a je ukončen rozhodnutím o způsobilosti absolventa k ordinované službě faráře v církvi.

4. Absolventi odborného bohosloveckého vzdělání nižšího stupně se na službu jáhna povinně připravují v jáhenské praxi. Jáhenská praxe trvá zásadně jeden rok a je ukončena rozhodnutím o způsobilosti absolventa k ordinované službě jáhna v církvi.

5. Všichni ordinovaní kazatelé jsou si rovni v mezích ustanovených církevním zřízením a řády a vykonávají svůj úřad jménem a z pověření celé církve.

6. Kazatelé jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které jim byly důvěrně svěřeny.

7. Povinnosti kazatele jsou určeny povolací listinou sboru, který jej zvolil. Kazatel zvolený v některém sboru je zaměstnancem církve, tj. povšechného sboru.

8. Kazatel farního sboru je volen sborovým shromážděním na návrh staršovstva po schválení synodní radou. Kazatelé seniorátního sboru jsou voleni konventem na návrh seniorátního výboru po schválení synodní radou. Kazatelé povšechného sboru jsou voleni synodem na základě vlastní žádosti a doporučení synodní rady.

9. Dva nebo více sborů se mohou dohodnout na volbě společného kazatele.

10. Po desetiletém působení kazatele v určitém sboru se přistoupí k opakované volbě. Není-li kazatel znovu zvolen, zaniká jeho úřad v uvedeném sboru do 6 měsíců od data této volby.

11. Kazateli může být synodní radou dána výpověď ze zaměstnaneckého poměru v církvi pouze z některého z níže uvedených důvodů, který musí být ve výpovědi výslovně uveden:

a. skončí-li jeho povolání určitým sborem;

b. je-li zrušeno kazatelské místo, které dosud zastával;

c. žádá-li to svým nálezem pastýřská rada.

12. Výpověď podle bodů a) a b) je možno dát pouze v případě, že kazatel nebyl zvolen žádným jiným sborem a církev nemá možnost ho jinde zaměstnat.

Výsledek projednání: doporučuje změnu CZ § 11

Přijmout: Benešov, Beroun, Kladno, Libčice, Kliment, Jarov, Žižkov II, Braník, Modřany, Nusle, Radotín, Smíchov, Dejvice, Střešovice, Libeň, Strašnice, Soběhrdy, Škvorec.

 

CZ § 12

Braník: § 12 bod 12 – v tomto bodě si nejsme jisti, zda není v rozporu se Zákoníkem práce

Doplňující návrh

Vinohrady: Konstatována termínová nejasnost - kazatel je označení obecné, označení farář je vázáno na duchovenskou správu konkrétní farnosti (sboru). Dále staršovstvo navrhuje vložit nový odstavec: "Jáhnové pracují po absolvování jáhenské praxe 2 roky pod vedením administrátora."

Nepřijmout

Uhříněves: nerozumíme slovnímu spojení „způsobilost k ordinované službě“.

 

CZ § 12-13:

Synod ukládá synodní radě, aby zahájila řízení o změně CZ § 12 – 13. Dosavadní § 12 a 13 se vypouštějí, a vkládá se nový § 13 v tomto znění:

§ 13. Předčitatelé kázání

1. Předčitatelé kázání slouží sboru přednesem kázání, která připravili ordinovaní členové církve. Ke službě předčitatelů povolává v odůvodněných případech staršovstvo sboru ty členy sboru, kteří jsou k tomu způsobilí.

Výsledek projednání: doporučuje změnu CZ § 12

Přijmout: Benešov, Beroun, Kladno, Libčice, Kliment, Vinohrady, Jarov, Žižkov II, Modřany, Nusle, Radotín, Smíchov, Dejvice, Střešovice, Libeň, Strašnice, Soběhrdy, Škvorec, Uhříněves.

Jiný návrh

Braník: Předčitatelé kázání – předkládáme doplňující návrh:

Máme za to, že staršovstvo nese svůj díl odpovědnosti za ty, kteří u jeho pověření zastupují kazatele (např. v době jeho dovolené). Proto jako druhou alternativu navrhujeme možnost přednesení vlastního kázání, pokud bylo předtím verifikováno ordinovaným členem církve.

Nedošly informace o projednání ze sborů:

Dobříš, Hořovice, Hvozdnice, Salvátor, Žižkov I, Spořilov, Horní Počernice, Sedlec- Prčice, Evang. sbor něm. jazyka

 

Tisk č. 14a - návrhy SV

Návrh 1

Synod pověřuje SR jednáním se státními orgány o zařazení do Zákona č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů článek o osvobození od daně z příjmu nepeněžní příjmy duchovních vyplývající z užívání farního bytu, které (užívání bytu) souvisí s jejich službou církvi.

Zdůvodnění: SV se domnívá, že výjimka z povinnosti duchovních platit daň z příjmu za užívání farního bytu dobře odpovídá duchu zákona, který bere ohled na zájem zaměstnavatele (v našem případě farních sborů). Duchovní ČCE mají stále nízké platy, ze kterých by si daň z často drahého (a velmi drahého) bydlení na faře nemohli dovolit (velké fary, bydlení ve středu města, bydlení v Praze, kde jsou vysoké nájmy). Rovněž sbory budou těžko platit ze svého farního bytu za kazatele daň zdravotního a sociálního pojištění, aby suma za odvedenou daň z nepeněžního příjmu byla kazateli započtena do důchodu. Bydlení kazatele na faře v místě sboru je jeho povinností, farní byt je místem návštěv členů sboru. Žít na faře, mít faru otevřenou a užívat ji ke své práci a setkávání farníků patří podstatně k práci faráře a tradici evangelického křesťanství. Podle CZ poskytuje sbor svému kazateli bydlení zdarma. V platech duchovních se už od dávných dob počítá s touto položkou.

Návrh 2

Synod pověřuje synodní radu jednáním s příslušnými institucemi místní a obecné správy o udělení přiměřeného bytu pro faráře/ky, jáhny/ky odcházející do starobního důchodu počínaje dvaceti lety odpracovanými ve službě církvi.

Zdůvodnění: Duchovní ČCE ve většině případů nemají vlastní bydlení, ale přitom se často podíleli na opravách bytů a farních budov sborů. Za dobu své služby církvi si nemohli ze svého platu na koupi bytu ušetřit. Vlastní žádost duchovního o byt na důchod u obecního či městského úřadu má jen velmi mizivou naději na úspěch.

Návrh 3a

Synod usnáší změnu Statutu PF čl. 3 vložením odst. 4 a 5. Dosavadní odst.4 se stává odst.6.

Do čl. 3 se vkládá nový odst. 4 a 5 v tomto znění:

4. Správní rada Personálního fondu předkládá synodu výši ročních odvodů podle nutné výše prostředků spojených se základní mzdou, hodnostním přídavkem, administrací a mentorstvím, pokud je formou dotace nehradí Ministerstvo kultury ČR, dále se základními prostředky na připojištění, jejichž výši stanovuje synod, na tvorbu solidárních prostředků a k navýšení jmění Personálního fondu.

5. Synod vyzývá sbory, aby podle svých možností hradily svému kazateli spotřebu energií spojených s bydlením, aby mu poskytovaly jídelní kupóny, připlácely na důchodové pojištění a využívaly dalších možností příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci. Tyto služby si sbory mohou zakoupit v ÚCK.

Zdůvodnění: Pokud dojde ke snížení povinné (pevné) části PF, ošetřuje tento návrh skutečnost, že každý/á farář/ka, jáhen/ka bude za svou práci, kterou ve většině případů dělá na víc než je počet hodin daného úvazku, dostávat stejný plat, ať je na velkém či malém sboru. Je veřejným tajemstvím, že práce na malém sboru je jinak náročná než práce na velkém sboru, ale stále vyžaduje celého člověka. Takto by vzájemný poměr platů kazatelů/ek (vzhledem k jejich vzdělání a kazatelské a pastýřské odpovědnosti) zůstal zachován. Příjmy navíc (které již dnes mnozí kazatelé mají) pak budou odpovídat dohodě se sborem.

 

Statut PF Čl. 3 Příjmy Personálního fondu – nové znění:

1) Příjmy Personálního fondu tvoří:

• pravidelné odvody všech církevních sborů, v nichž pracují kazatelé řádně ustanovení církví a odměňovaní v rámci jejího hospodaření
• výnosy jmění shromážděného v personálním fondu
• výnosy Sbírky solidarity sborů, které nebyly rozděleny žadatelům o příspěvky
• dary tuzemských a zahraničních fyzických a právnických osob

2) Synod stanovuje pro každý kalendářní rok částku odvodu připadající na jedno kazatelské místo s plným pracovním úvazkem.

3) O výši ročních odvodů rozhoduje synod na základě údajů o hospodaření Personálního fondu a propočtů částek potřebných pro zajištění mezd kazatelů a ostatních pracovníků církve, které prostřednictvím synodní rady ČCE předkládá synodu správní rada Personálního fondu.

4) Správní rada Personálního fondu předkládá synodu výši ročních odvodů podle nutné výše prostředků spojených se základní mzdou, hodnostním přídavkem, administrací a mentorstvím, pokud je formou dotace nehradí Ministerstvo kultury ČR, dále se základními prostředky na připojištění, jejichž výši stanovuje synod, na tvorbu solidárních prostředků a k navýšení jmění Personálního fondu.

5) Synod vyzývá sbory, aby podle svých možností hradily svému kazateli spotřebu energií spojenou s bydlením, aby mu poskytovaly jídelní kupóny, připlácely na důchodové pojištění a využívaly dalších možností příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci. Tyto služby si sbory mohou zakoupit v ÚCK.

6) Pokud synod pro následující kalendářní rok nestanoví odvod do Personálního fondu, jsou sbory povinny provést odvod do Personálního fondu ve výši stanovené pro předchozí rok.

Návrh 3b

Synod usnáší změnu Statutu PF čl. 1 odst. 4 vyškrtnutím „a s poskytováním jídelních kuponů“ ve znění:

Personální fond zajišťuje finanční prostředky na mzdy a na úhradu nákladů souvisejících se zdravotním a sociálním zabezpečením a penzijním připojištěním kazatelů a pracovníků ÚCK.

Zdůvodnění: Poskytování jídelních kupónů by bylo věcí faráře a jednotlivého sboru.

Nové znění:

Čl. 1 Zřízení a účel Personálního fondu

Personální fond byl zřízen rozhodnutím 1. zasedání 28. synodu ČCE v roce 1993.

O všech otázkách, které se týkají Personálního fondu rozhoduje výhradně synod.

Za hospodaření Personálního fondu odpovídá synodní rada ČCE

Personální fond zajišťuje finanční prostředky na mzdy a na úhradu nákladů souvisejících se zdravotním a sociálním zabezpečením a penzijním připojištěním kazatelů a pracovníků ÚCK.

Návrh 4

Synod prodlužuje dobu podpory kazatelského místa ve FS ČCE v Hořovicích o dva roky od 1.10.2007 do 30.9.2009.

Zdůvodnění: Jak je zřejmé z předložené zprávy o „PLNĚNÍ PROJEKTU HOŘOVICE od března 2006 do října 2006“ jsou práce na revitalizaci sboru v plném proudu. Ve sboru se objevují noví lidé, kteří se musí nejdříve se sborem ztotožnit a naučit se přijímat i odpovědnost. Povinnost platit PF by mohla znamenat ukončení práce kazatelky, protože by současní členové nebyli schopni sumu zaplatit a nově přicházející by to odradilo.

Návrh 5

Synod zřizuje místo kazatele pro mládež v Pražském seniorátu ČCE s plným pracovním úvazkem.

Zdůvodnění: Sbory v seniorátu mají velko- i maloměstský, ale i vesnický charakter. Také vzdálenosti mezi nimi jsou velmi různé. Takřka všechny navštěvují také mladí lidé, většinou se jedná o menší skupinky či jednotlivce. Naopak v místech, kde se schází větší skupiny mládeže, jsou ohroženy uzavřeností.

Centrem setkávání mládeže z různých sborů jsou večerní mládežnické bohoslužby u Martina ve Zdi, za které nese odpovědnost SOM.

Praha je univerzitní město, do něhož přicházejí studovat mladí lidé z mimopražských sborů. Kromě toho jako turistické centrum je cílem návštěv mnoha skupin mládeže ze zahraničí.

Ve městě je velká konkurence nabídky volnočasových aktivit mládeže.

Současné tempo života zvyšuje potřebu individuálního přístupu duchovního k jednotlivým mladým lidem.

Při práci s mládeží je třeba rozvíjet také ekumenické kontakty.

Z toho všeho vyplývají nároky, které přesahují možnosti jak jednotlivých sborů a jejich farářů, tak i SOMu.

 

Tisk č.14b Návrhy ze sborů

* Návrh 1 Strašnice

Upřesnění JVŘ čl. 15,1c) (projednávání návrhů ve shromáždění – na konventu)

Čl. 15. 1. (…) c) Předsednictvo shromáždění nebo příslušný správní orgán v termínu pro rozeslání všech podkladů k jednání zašle členům shromáždění text došlých návrhů spolu s případným stanoviskem a doporučením komise. [Nově: Tyto materiály budou členům shromáždění zaslány s takovým předstihem, aby mohly být před jednáním shromáždění projednány nižším správním orgánem, který členy shromáždění jako své poslance vysílá.] d) Jednání a usnášení o těchto návrzích bude zařazeno v termínech podle schváleného programu shromáždění.

Zdůvodnění: Poslanec na konvent, delegovaný staršovstvem, by měl mít možnost materiály a návrhy zpracované předsednictvem konventu, určené pro jednání na konventu, projednat na řádném jednání staršovstva sboru, které jej jako svého poslance na konvent deleguje.

* Návrh 2 Strašnice

Návrh na elektronické zveřejňování důležitých dokumentů

Synod ukládá synodní radě, aby zajistila zveřejnění základních publikací, vydávaných ústředím církve (kupř. příruček pro Nedělní školy, Katechismu, Agendy apod.) na webu ústředí církve na elektronicky dokument v hypertextové podobě, např. PDF. Zveřejnění elektronických verzí jednotlivých publikací může být z obchodních důvodů časově posunuto.

Zdůvodnění: K působnosti synodní rady dle ŘS 44,1i,g) patří úkoly spojené s vydáváním publikací potřebným pro život církve. V dnešní době by základní dokumenty a publikace měly být k dispozici v elektronické podobě na webu ústředí ČCE. To se týká zejm. těchto textů: Agenda ČCE, Základy víry, Církevní zřízení. K působnosti synodní rady patří i úkoly spojené s archivací církve a její knihovnu. V dnešní době k tomu patří i elektronická podoba dokumentů pravidelně aktualizovaná a provázaná odkazy na starší verze, změny, archiv apod

* Návrh 3 Strašnice

Návrh na úpravu ŘS 26

Dosavadní znění: 2. Neúčastní-li se zasedání konventu kazatel, který samostatně spravuje farní sbor (uprázdnění sboru, nemoc, dovolená apod.), zastupuje ho na zasedání konventu kurátor, který se tak stává virilním členem konventu, a sbor vyšle na zasedání konventu některého z náhradníků.

Nové znění čl.2 Neúčastní-li se zasedání konventu kazatel, který samostatně spravuje farní sbor (uprázdnění sboru, nemoc, dovolená apod.), zastupuje ho na zasedání konventu kurátor, který se tak stává virilním členem konventu. V případě, že kurátor sboru je voleným poslancem pro zasedání konventu, vyšle sbor na zasedání konventu za poslance-kurátora, některého z náhradníků.

Zdůvodnění:Současné znění předpokládá, že kurátor sboru je ze své funkce virilním poslancem konventu. Není-li tomu tak, postrádá poslední část souvětí smysl.

* Návrh 4 Strašnice

Konvent ukládá seniorátnímu výboru, aby vypracoval analýzu, jak se nová „Pravidla evidence a vykazování počtu členů ve farních sborech ČCE“, přijatá synodem v květnu t.r. projeví v jednotlivých sborech seniorátu a podle ní upravil vzorec po výběr repartic. Sbory k této analýze dodají podklady v podobě nových údajů o členech sboru podle nových pravidel.

Zdůvodnění: současný vzorec pro výpočet vznikl před několika lety jako pokus o uvedení spravedlivosti do výběru repartic a o odstranění nerovností vzniklých za minulá léta. Vzorec počítá s počtem členů sboru, počtem salárníků i finanční situací sboru. Nová pravidla s pojmem „salárník“ nepracuje, jejich počet se nadále nebude uvádět, výpočet repartic by však měl vycházet z evidovaných údajů. Zároveň by nový výpočet měl odstranit možnost, aby některý sbor z těchto důvodů jednorázově výrazně snížil vykazovaný počet plátců saláru, přičemž vzrostl vykazovaný počet členů sboru, jak tomu bylo v minulých letech.

* Návrh 5 Kliment

„Konvent ukládá seniorátnímu výboru, aby návrh repartic byl předložen staršovstvům seniorátu měsíc před konáním konventu.“

Zdůvodnění: Předkládáním rozpisu repartic až na konventu vylučujeme jakoukoliv diskuzi nad tímto návrhem, pomíjíme staršovstva. Z návrhu repartic se tak stává direktiva ukládaná seniorátním výborem (zaštítěná konventem) staršovstvům a sborům.

* Návrh 6 Beroun

Návrh na změnu systému příspěvků do PF:

Platba sboru do Personálního fondu budiž rozdělena na dvě části:

1/ 12.000 Kč jmenovitě na sociální náklady spojené s jejich farářem

je-li sbor neobsazen, platba odpadá, sbor však uhradí administrujícímu sboru takovou část platby za administrátora, která se rovná šíři úvazku administrátora, nejméně však pětinu.

2/ platbu do společného fondu na zvyšování platů a tvorbu rezerv, která se každoročně vypočítá na jednoho salárníka církve (či seniorátu). Z tohoto fondu budou doplňovány rovnoměrně platy všech kazatelů. Celková částka odvedená do fondu sborem závisí na počtu salárníků ve sboru, který je snadno zjistitelný z účetnictví. Salárníci neobsazeného sboru platí po dobu neobsazení jen část vypočteného poplatku, která se řídí šíří úvazku administrátora. Salárníci sboru s farářem na částečný úvazek rovněž. Vyšší výkon kazatelů na velkých sborech se zohlední zvýšením úvazku na 1,2 nebo výkonnostním příplatkem. Tyto diference je nutno při aproximaci platby „na hlavu“ vzít v potaz a počet salárníků z příslušných sborů násobit koeficientem, odpovídajícím úvazku kazatele (administrátora).

Současně navrhujeme ponechat Fond solidarity a výtěžek Sbírky solidarity užít na platby za ty sbory, které se dostanou do okamžité finanční tísně, a na hrazení plateb za misijní místa.

 

Zdůvodnění: Vzhledem k tomu, že na všech sborech jde o obdobný rozsah služeb kazatele, měly by tyto služby stát platícího člena církve všude stejně. V současném systému zaplatí salárník sboru, který má 25 salárníků za duchovní službu 2.520 Kč, zatímco salárník sboru se 100 salárníků jen 630 Kč a salárník sboru s 300 salárníky jen 210 Kč. Salárníci malých sborů jsou přetíženi, a přece nezajistí rozvoj sboru, ani jeho prosté přetrvání. Salárníci velkých sborů se nemusí vůbec snažit zvýšit obětavost a při jejím mírném zvýšení zůstává sboru většina prostředků na různé akce a investice. To bychom v jednom těle neměli připustit.

* Návrh 7 Beroun

Návrh na změnu řádu členství v církvi

Navrhujeme změnit článek 5 odstavec 1. – Evidence členství (a související Pravidla evidence a vykazování počtu členů odd. A odstavec 4.) Stávající znění: Každý člen ČCE může být členem pouze jednoho farního sboru, zpravidla v místě svého trvalého bydliště.

Návrh nového znění:

Každý člen ČCE je v zásadě členem jednoho farního sboru, zpravidla v místě svého trvalého bydliště. V závažných případech (např. pravidelné střídání dvou míst pobytu, rodinné vazby) smí být členem obou sborů, jejichž života se účastní, se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. O přijetí k členství v druhém sboru rozhoduje staršovstvo tohoto sboru. To o svém rozhodnutí uvědomí staršovstvo sboru, v němž je již dotyčný členem. Ve statistice členů jej vykazuje pouze první z obou sborů, v seznamu členů s hlasovacím právem jej vedou v každém sboru, kde mu bylo přiznáno.

Zdůvodnění: Díky současné situaci na pracovním trhu přibývá lidí, kteří žijí v týdnu jinde než v neděli. Také přibývá důchodců, kteří se v rekreační sezóně zcela odstěhují ze svého trvalého bydliště do rekreačního objektu. Přestože takoví lidé často žijí ve sborech na obou místech a chtějí jim sloužit, v jednom nemají žádná práva a nemohou být např. zvoleni do staršovstva, i když by je v této funkci jejich druhý duchovní domov potřeboval. Změnou chceme dopomoci pendlerům a rekreantům, aby měli vliv na obě společenství, ve kterých žijí, a současně malým venkovským sborům, aby mohly povolat do staršovstva lidi, jimž na nich záleží. V současné situaci musí takový člen přestoupit, což se mnohým nechce, neboť to zpravidla má negativní dopad na vztahy s původním sborem.

* Návrh 8 Uhříněves

ŘÁD O SPRÁVĚ CÍRKVE Oddíl H. Staršovstvo

Dosavadní znění: Čl. 22. Členství ve staršovstvu

3. Dispens od překážky příbuzenství stanovené v čl. 11 odst. 5 tohoto řádu může ve výjimečných případech udělit seniorátní výbor na základě odůvodněné žádosti a to zásadně před volbou.

Navrhované znění:

Čl. 22. Členství ve staršovstvu

3. Dispens od překážky příbuzenství stanovené v čl. 11 odst. 5 tohoto řádu může ve výjimečných případech udělit seniorátní výbor.

Odůvodnění návrhu: 1. Staršovstvo nemůže požádat seniorátní výbor o dispens předem, neboť návrhy kandidátů do staršovstva mohou vzniknout až ve sborovém shromáždění, a to i v případě, kdy staršovstvo připraví kandidátní listinu.

2. Staršovstvo nemusí znát důvody, pro které byl kandidát zvolen. Jediným důvodem je vůle voliče.

viz. Jednací a volební řád, oddíl B, čl. 8, odst. 6.:

* Návrh 9 Benešov

V souvislosti s novelizací Řádu pro diakonii prosí konvent Pražského seniorátu Synodní radu ČCE, aby věnovala zvýšenou pozornost tomu, jaké dopady bude mít zavádění této novely na práci jednotlivých středisek Diakonie a jejich vztah ke zřizovatelům z řad farních sborů i celku církve.

* Návrh 10 Benešov

K čl. 16 (Správní rada střediska Diakonie ČCE) navrhujeme:

Synod pověřuje SR, aby upravila ŘDP čl 16 tak, aby středisko s menším počtem zaměstnanců nemuselo zřizovat správní radu a bylo řízeno ředitelem ve smyslu dosavadního znění ŘDP.

Zdůvodnění: Správní rada se má sestávat z 3-5 zaměstnanců střediska včetně ředitele. V případě, že má středisko méně než 10 zaměstnanců a konkrétně vymezenou náplň práce (neskládá se z více úseků), je zřízení správní rady nadbytečnou formalitou.

* Návrh 11 Braník

Navrhujeme doplnit § 13 CZ, odst. 1:

"Neordinovaný presbyter nebo člen sboru, pověřený staršovstvem, může

přednést vlastní kázání, pokud bylo předem verifikováno ordinovaným členem

církve.

Zdůvodnění: Máme za to, že staršovstvo nese svůj díl odpovědnosti za ty, kteří z jeho pověření zastupují kazatele, např. v době jeho dovolené."